Historie sudů
Pohled do historie nám ukazuje, že různé formy teplých koupelí a hydroterapie byly známy již před mnoha tisíci lety. Nejstarší, dosud existující minerální koupele, se nachází v italském Meranu. Staří Egypťané užívali koupele k terapii již v roce 2000 p.K. Řekové stavěli kolem roku 500 p.K. v blízkosti přírodních teplých pramenů a sopek termální lázně, které se staly místem různých oslav, setkání elity, místem výměny filozofických názorů. Římské lázně byly určeny spíše k rekreaci pro stovky obyvatel, největší z nich Diocletianovy, byly dokončeny v roce 305 a rozprostíraly se na území o rozloze 130.000 m2.
Po staletí je rodinnou zvyklostí v Japonsku tzv. „ofuro“ neboli teplá koupel ve volně stojícím dřevěném koupacím sudu. Po druhé světové válce se s návratem amerických vojáků do Spojených států tato japonská zvyklost dostala i sem. První dřevěné koupací sudy se začaly objevovat v Kalifornii v šedesátých letech. Byly inspirovány japonskou „ofuro“ a první prototypy byly zhotoveny z dubových barelů na víno a olivy.
